Úterní den byl pro mne hodně hektický. Nejdříve jsem dopoledne v Uherském Hradišti odkoučoval Simču při Poháru rozhlasu a současně dohlížel nad tréninkem čím dál lépe vypadajícího Zdendy Stromšíka, v pravé poledne jsem pak už s Barčou, Bočou a Vaškem vyrazil po D1 na 270 km dlouhou pouť směr stadion Slavie, kde se konaly další z veřejných závodů PASu.
Simona Sedláčková startovala z důvodů, že její škola se PR neúčastní mimo soutěž. Nastoupila díky ochotě a trpělivosti domácích pořadatelů k běhu na 60 m v nejsilnějším 1. běhu a vedla si výborně. Celkově skončila na druhém místě v novém osobním rekordu 8,42 s a celkový dojem byl velice pozitivní. Tato žákyně, která s námi trénuje teprve 2 měsíce, ale stihla už mimojiné i soustředění v italském San Bendettu, vylepšila svůj osobní rekord z ledna letošního roku už o 22 setin a jsem si téměř jist, že zdaleka neřekla poslední slovo !!! Na tuto trat se Simča, jako prvoročačka, kvalifikovala i na Letní Olympiádu mládeže do Olomouce, kde v dresu výběru Zlínského kraje, bude bojovat o co nejlepší výsledek.
Do Prahy jsme odjížděli s rozdílnými cíly. Barunka mě měla přesvědčit, ža její dubnové tréninkové časy nebyly žádnou náhodou, Vašek s Bočou se měli na 300 m pokusit o atak absolutního oddílového rekordu. Pokud jde o Barču, tak té se cíl splnit podařilo. V běhu na 500 m už to byla znova ona a ne ten stín z minulého týdne. Nebýt ťrošku bázlivějšího začátku (200 m- 33,0) mohl být její výsledný čas ještě o něco kvalitnější, ale když vidím Báru, která určitě neoplývá velkými sprinterskými schopnostmi jak finišuje posledních 200 metrů, před své soupeřky a nakonec v cíli vítězí v kvalitním čase 1:23,92 min naplňuje mne to velkým optimismem, že se to konečně promítne i ve výsledném čase v její hlavní disciplíně - půlce. První příležitost bude mít už tuto sobotu při dorosteneckém kole v Břeclavi.....
Tomáš Boček poté co si v pondělí zaběhl nový osobní rekord na 30 letmo (3,08), mne na startu 60 bohužel zklamal. čas 7,49 s při výborných klimatických podmínkách, které ten den vládly, vůbec nekoreluje s výsledkem 60. Na třístovce pak Tomík předvedl odvážný výkon, závod dobře rozběhl a nakonec z toho byl nový osobáček, který má od včerejška u jeho jména hodnotu 36,77 s. Tímto časem zaostal Tom za oddílovým rekordem absolutním o 83 setin a nepodařilo se mu překonat ani voustaý oddílový rekord Aleše Mańáska z roku 1983. Na ten včera Bočovi chybělo 13 setin....
Samostatnou kapitolou pak zůstává Vašek. Ten se z Prahy včera vracel s časy 7,45 s a 37,26 s, čili s výsledkem jaký by jej za normálních okolností neuspokojil ani na tréninku. Václav který počátkem dubna vypadal úplně fantasticky onemocněl po soustředění v Debrecínu nepříjemným virovým onemocněním a následkem je objektivní a výrazný pokles výkonosti. Vašek v závodě maká, dře, ale prostě to nejede. Nemůžu vyloučit, že Vašek, který disponuje obdivuhodnými morálně volními vlastnostmi a je schopen trénovat i ve přes vleklou únavu se dostal do fáze označované jako přepětí a svůj díl odpovědnosti tady nese i trenér, (tedy já), který to včas nerozpoznal :-( ... Každopádně si Václav teď několik dnů odpočine, projde vyšetřením krve a moči (zda nemá zvýšené hladiny leukocytů, či netrpí proteinurií) a teprve poté začne Václav s trošku přerámovaným tréninkem. Jsem přesvědčen, že v dohledné době už bude znovu atakovat své osobní maxima a odměnou mu budou důstojné časy na které má natrénováno.
J.V. 25.5.2011