Nedělní sváteční volno je pro atlety dnem odpočinku. Stadion je uzavřen a i bolavá těla z nastřádané únavy po celotýdenní zátěži volají po odpočinku. Nejlepší je ten pasivní, rozuměj válet se v posteli, nebo na pláži, nicméně mít nejvyšší vrchol Španělského králoství denně na dohled a nechat si ujít, jen hodinu jízdy od našeho pobytu, nejnavštěvovanější národní park Evropy, by bylo přece jen hříchem. A tak i naš malá skupina v doprovodu vícemistryně světa Táni Netoličkové, si za 35 Euro na den vypůjčila malého "Bobíka" - Opla corsu a vyrazili na výlet na který jen tak nezapomeneme.
Počasí nám přálo, cesta rychle ubíhala a za něco málo přes hodinu jsme dorazili do národního parku Teide, rozprostírající ho se ve střední části největšího ze 7 kanárských ostrovů. Patnáctikilometrový amfiteátr je výsledkem bezpočtu vulkanických erupcí, protagonistou všeho je pak nejvyšší hora Španělska, Pico de Teide, s vrcholem v nadmořské výšce 3 718 metrů. Při pohledu na nejrůznější formy lávových formací brzy pochopíte proč je zdejší národní klenot nejnavštěvovanějším parkem Evropy a proč byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Pro mne osobně to byl srovnatelný zážitek s prosincovou návštěvou Kapského poloostrova a věřte, že jsem na samotném jihu Evropy měl dojem až omračující.
Masiv z vulkanických hornin leží v nadmořské výšce 2000 metrů a při 5 km okruhu, kdy se nevyhnete i výškovému převýšením se přece jen rychleji zadýcháte. Zhruba 5 km výletní okruh vám zabere necelé 2 hodiny času, protože alespoň já jsem se musel pořád otáčet nalevo, doprava, doleva a halvně fotit a foti. To neskutečné nožství slunecem ozářených bizarních lávových útvarů mě nepřesávalo fasvinovat a cítil jsem až nutkavou potřebu vše zdokumentovat. Nejznámnější skálu Los Roques - Roque Cinchado, jsem si vyfotil snad 50 x :D :D......
Akrorát včas jsme dorazili na parkovišti ka našemu Bobíkovi, poněvadž na 13:00 hod jsme měli koupené lístky na lanovku, která nás měla dovézt do výšky cca 3500 m pod samotný vrchol famózní sopky. Měli jsme štěstí. Poslední 2 dny lanovka kvůli silnému větru "neprenávala".... Za 20 minut jsme v počtu asi 30 lidí fičeli, namačkáni jak sardinky prudce vzhůru a za 8 minut adrenalinové jízdy jsme byli nahoře. Ocitl se nám nádherný výhled dolů, kde se pod námi válely husté mraky jako peřiny, nad námi ale bylo modravé azuro. Silný studený vítr odradil spoře oděnou Kačku a Táňu od výstupu na samotný vrchol. Ten si ovšem musíte objednat s 3 měsíčním předstihem dopředu, protože strážci parku pustí na samotný vrchol pouze 150 lidí denně. My jsme zásluhou Michala Desenského, který objednal více "permitů" mohli s Davidem a Zdeňkem taktéž vystoupat až na samotný vrchol a podívat se do kráteru impozantní hory-sopky. Závěrečný výstup se zdá, na prrvní pohledsnadný, ale 200 výškových metrů v hranici jen něco málo pod 4000 m dá zabrat i výrazně více trénovaným jedincům, než jsem já s mojí ochablou tělesnou schránkou. Krok za krokem s tepovou frekvenci 180 za minutu a srdcem v krku, jsme se dobývali k vrcholu.Poslední metry nám "zpříjemnily" ještě sírové výpary staré aktivní sopky a za chvíli jsem byl cítit po síře jak Lucifer ze samotného pekla. Šťastní a euforičtí jsme ale nakonec vrchol zdolali a rozhodně to stálo za to.
Vždyť nejvyšší hora Mount Teide (Pico de Teide) se tyčí 3 718 m nad mořem, přibližně 7 000 metrů nad dnem Atlantského oceánu a je zároveň nejvyšší horou Španělska a 3. nejvyšší sopkou světa !!!. Obvod kráteru je neuvěřitelných 48 km. Vulkán je stále aktivní, poslední velká erupce byla v roce 1909. K opravdu velkému ničivému výbuchu sopky došlo v roce 1706, kdy vulkán chrlil lávu po 8 dní a zcela zničil kvetoucí město Garachico. V letech 1704-1706 a poté 1798 bylo delší období silné vulkanické činnosti. Naštěstí se v době našeho výstupu ze svého spánku neprobudila a těch pár sírových blafajících výparů nás nemohlo od výstupu odradit a tak jsme si všichni 3 připsali na své konto nové výškové osobní rekordy. Tak ta sezóna, která začala "osobáky" už přece nemůže dopadnout špatně... :D :D
Z Tenerife J.V. 23.4.2018