Příznivci našich stránek si už možná mysleli, že jablonečtí andílci zmizeli ze světa a celá Atletika s radostí je dnes již pouze a nově v Ostravě. Upřímně, počet článků za poslední půlrok o tom hovoří celkem jasně.
Řekl bych to velmi zkratkovitě asi takto. V minulém období, kdy byste články o andílcích jen marně hledali, nebylo zase tak moc o čem psát. Je jasné, že o úspěších se píše snadno, a nezdary, nemoci, zranění a další protivenství se glosují jen ztěžka....
Zážitky z krásného soustředění v JAR bylo možno sledovat na sociálních sítích za vydatného přispění mého kolegy Jardy Vlčka.
Nyní jsou Andílci opět zpět, byť tíha za dosažení úspěchů v letošní halové sezoně bude ležet hlavně na bedrech Veroniky Milotové.
Ale nyní zpět k velmi zdařilé expedici do Ostravy, kam jsme ve středu odcestovali abychom se zúčastnili skvělého mítinku Athletics Indoor Ostrava I. Ten se konal ve čtvrtek v nejlepší atletické hale v republice v Ostravě - Vítkovicích.
Vzhledem k tomu, že Barča Bradová onemocněla a Karolína Kořínková je zraněná, vyrazil jsem pouze s Veronikou. Cílem bylo jednak vyzkoušet si skvělou dráhu v Ostravské hale. Dále, vyzkoušet si poloměr zatáček, dráhu a rozvržení tempa při halové čtvrtce. Vždyť to byla první čtvrtka na regulérním dvousetmetrovém oválu v hale. Doposud běžela Veronika v hale čtvrtku pouze jednou a to v Jablonci nad Nisou v čase 58,57 s.
Dalším cílem pak bylo konečně běžet dobrou dvoustovku na kvalitní trati.
Prvním závodem do kterého Veronika nastoupila, byla trať na 400. Opět se projevila vhodnost spolupráce v rámci Atletiky s radostí a do stejného, druhého běhu nastoupily Veronika a Štěpánka Kolářová. Štěpánka, která si před týdnem vylepšila osobní rekord na 200 metrů na skvělých 24,85 byla mírným favoritem. Veronika si pomalu začínala věřit a ráda přijala výzvu souboje se Štěpánkou.
Verča po startu vyrazila nebojácně vpřed a brzy stáhla náskok Štěpánky, která startovala o dráhu výše než Veronika. Na seběhu v cílové rovince se Verča velmi pěkným seběhem usadila na první pozici, Štěpánku jen několik metrů za zády. První dvoustovka byla běžena za 26,9 - přesně podle plánu, který jsme si stanovili.
Na protilehlé rovince Štěpánka Veroniku dotáhla a během cílové zatáčya se za ní držela zuby nehty. Nakonec tak došlo k sestrovražednému souboji v posledních metrech. Štěpánka zaútočila cca 30 metrů před cílem. Nakonec dokázala Veroniku předběhnout o 2 desetiny. Výsledné časy obou, však byly důvodem ke spokojenosti.
Veronika 57,67 s. Štěpánka 57,47 s.
Pro Verču to byl absolutně třetí nejlepší dosažený čas v kariéře. Pouze při Mistrovství republiky v létě loňského roku dosáhla lepších časů (57,36 a 57,52). Rozhodně nový osobní halový rekord a výborné vylepšení postavení v tabulkách pro nasazení do rozběhů a drah při halovém Mistrovství !
Veronika pocítila skvělé poloměry halových zatáček v Ostravě a za dvě hodiny se velmi odhodlaně vrátila na dráhu aby zde zaběhla poloviční trať na 200 metrů. Před týdnem jsme pro dobrý čas vyrazili do Prahy do Stromovky na přebory Prahy. Byl z toho čas 25,98 a trošku zklamání.
Oba dva jsmě věděli, že Veronika má na mnohem lepší výkon. I přes fakt, že měla v nohou již čtvrtku, nezalekla se dalšího startu a opět podala výborný výkon. Dosažený čas 25,49 je absolutně druhý nejlepší její čas na dvoustovce - osobní rekord držíme z loňského roku z Liberce časem 25,32.
Generálka pro Mistrovství republiky se nad očekávání vydařila a Verča se s úsměvem vracela domů.
Nyní nás čeká posledních 14 dní do Mistrovství. Věřím, že poslední část přípravy se vydaří a s úsměvem se budeme vracet z Ostravy i za dva týdny.