Vlčí smečku lvi nesežrali...
Ani se tomu nechce věřit, ale v Jižní Africe dokončujeme již 3. tréninkový týden. Už jsem si při minulých pobytech všiml, že čas v této nádherné zemi, při fantastických tréninkových podmínkách plyne nějak rychleji.....
Dávno odcestovala tréninková skupina Nadi Juričekové- Bendové s nejrychlejším Slovákem historie Jankem Volkem.Trochu se nám po jejich přítomnosti stýká. Ty skvělé společné česko-slovenské grilovačky u dalšího vynikajícícho slovenského trenéra, ale i neméně dobrého čtvrtakře minulosti s PB 45,95 s Marcela Lopuchovského, nám trochu chybí. Marcel, který zde odborně vede výbornou slovesnkou čtvrtkařku Ivetu Putalovou je skvělým hostitelem a "braai" zvládá dokonale. Inu není se co divit, vždyť i jemu nedalo žádnou práci si tuto nádhernou zemi zamilovat a navštívil ji již více než 20 x ... I on se tak trochu již cítí jako Jihoafričanem....
Vzpomínat v dobrém budeme i na závěrečný společný trénink v kopcích, kdy slovenští partneři řádně prověřili naši kondici a tréninkovou připravenost. Ta atmosféra na tréninku byla neskutečná a my jsme spontánní a přirozenou cestou předvedli o co se, možná trochu těžkopádněji, ale doufám, že stejně upřímně, usiluje i ČAS, zejména v přípravě mládeže. Ta společná výměna zkušeností, tréninkových poznatků, ale i opravdových přátelství je k nezaplacení a nesmírně obohacující. Já osobně jsem ale pevně přesvědčen, že, když není z "musu", ale vzniká přirozeně a neformálně ,je pevnější, skutečnější a koneckonců i kvalitativně lepší. Lidsky i odborně...
Ostatně, tolik vzývaná vzájemná kooperace funguje i mezi českými trenéry. Tak třeba když jsem v minulých letech požádal Dalibora Kupku, aby mi pomohl s tréninkem překážek Kačky VÁVROVÉ, vždy si v minulosti našel pro nás čas. A to v té době se v jeho týmu pohybovali takové hvězdy světové a evropské atletiky jako Zuzana Hejnová, nebo Pavel Maslák.
V neposlední řadě, je pro mne velkým přínosem i přítomnost, mého tréninkového kolegy z našeho sdružení Atletiky s radostí Martina Michalského, který je zde poprvé a doprovází talentovanou jabloneckou sprinterku Veroniku Milotovou. Když si některé úkoly na tréniku podělíme, můžeme se ještě intenzivněji věnovat individuálním požadavkům jednotlivých atletů a atletek našich tréninkových skupin....
Pokud jde o zdravotní stav, tak po 3 týdnech intenzivního tréninku se samozřejmě začínají objevovat první bolístky, ale vše zachýtáváme v zárodku problémů a tréninkové omezení se nás dotýkají naštěstí jen v řádu půldne. Bez obětavé pomoci přítomného fyzoterapeuta Pavla Albrechta z pražské Dukly, kterému jsme za jeho,laskavou péči moc a moc vděční, by to ale možné nebylo. Velké štěstí jsme měli i na přítomnost lékaře Mudr. Miloše Barny, který se jako lélkař zúčastnil 2 olympiád a také v letech 1997 až 2008 jako lékař české atletické reprezentace byl přítomen na všech MS a ME. ....Ten si dokázal poradit s poměrně velkou blokací v bederní oblastí, která postihla Majušku Šimlovičovou. Po jeho odborném zásahu, téměř nepohyblivá Majka se zase začala pohybovat s lehkostí místních překrásných antilop - impal.
Tréninkové ukazatele při prvních rychlostních trénincích nás trochu namlsaly a tradičně optimistický trenér je nesmí příliš přeceňovat. Teploty kolem 30 C a dlouhý táhlý vítr v zádech, vytvořily takřka ideální sprinterské počasí, které se v Česku v závodní sezoně, povedme tak jednou za 5 až 10 let.... Pravdou ovšem je, že takové podmínky při tréninku vládly i v minulosti a přesto se letos moje stopky zastavovaly na nejrychlejších časech, které jsem v daném období, zde naměřil. Oblast síly se dá hodnotit pouze u Zdendy Stromšíka, který s činkou již pracuje pravidelně. Ostatní po loňském cvičení s "násadou od smetáku" samozřejmě silové nárusty zaznamenávají poměrně pokročilé, ale tak tomu přece musí být....
Zdeněk se pohybuje na číslech roku loňského..., ovšem s výraznou nižší osobní hmotností, než tomu bylo v letech minulých. Těch 74 kg , při udržení silových parametrů, mu nesmírně sluší a v jeho běžeckém projevu je to i znát. Lze si přít jediné, aby nám vydrželo zdraví.....
Test sprinterské vytrvalosti 2 x 300 m s intervalem 15 minut, nám tak trochu ovlivnil nepříjemný boční vítr, který doprovázal svěřence po 2/3 tratě. I přesto Zdeněk s Kačkou dosáhly v průměru na destinu shodného výsledku jako v loňském roce, Majka se Štěpánkou si dokonce průměr vylepšily o téměř celou 1 sekundu !!!
Dobu volna, což je prakticky jen neděle se samozřejmě snažíme využít k výletům do okolí. Letos byla tradiční návštěva lví farmy obzvláště úžasná. Jednak nás doprovázela moc milá slečna Tereza, původem Polka a jednak jsme poprvé viděli krmení těchto překrásných šelem ohromnou krávou, kterou zaměstananci přivezli na pick upu a shodili natěšeným a hladovým lvům. Věřte, že to byl hodně drsný, ale impozantní zážitek. Do jejich ostrých a pevných drápů, bych se jim tedy rozhodně dostat nechtěl.
Naopak nemohlo chybět polaskání se s jejich malými potomky. Letos to bylo trochu drsnější, poněvadž lvíčata, byla o něco větší než v minule a při krátkých obětích, které nám dovolila, už byl pevný stisk, budoucích králů a královen všech zvířat, kteří stojí na vrcholu potravinového řetězce, hodně cítit :) Za rok bych už do výběhu, za nimi rozhodně nešel....
Pro dnešek je to vše, do Čech přejeme všem hezký adventní čas a zase někdy brzy příště na našem webu ATLETIKY S RADOSTÍ.
J.V. 15.12.2017
