ČESKÁ SPRINTERSKÁ ŠTAFETA PROŽILA V BERLÍNĚ PŘÍBĚH JAK Z ANTICKÉ TRAGÉDIE...

 Sprinterská reprezentační štafeta prožila v Berlíně příběh jak z antické tragédie. Nejdřívě skvělý postup do 8 členného finále a po nástupu na stadion jim z důvodu zranění bylo odepřeno jen zakleknout do bloků...

Antická tragédie bývá definována jako dramatický  žánr s truchlivým koncem. Podstatou je vážná povaha dramatického konfliktu.V antice to bývaly zásahy bohů a nadpřirozených bytostí do lidského osudu. 

Antické drama  má pevnou kompoziční stavbu:

• expozice – úvodní část, předvedení postav, seznámení s prostředím (užívá se prolog),
• kolize – zauzlení, dramatická zápletka,
• krize – vyvrcholení dramatického konfliktu,
• peripetie – náhlý obrat, změna ve vývoji děje,
• katastrofa – rozuzlení, závěrečná fáze dramatu (ovšem jen u tragédií).

My jsme dnes pod kulisou olympijského  berlinského stadionu, který svými geometrickými formami, tolik připomíná  antická sportovní zařízení, zažili něco podobného. Na úvod se představil skvělý štafetový kvartet, který letos společné přípravě  hodně obětoval a prakticky v každém svém startu atakoval 46 letý národní rekord. Nejinak tomu bylo i tady v rozběhu, když borci, běžící ve složení STROMŠÍK-VELEBA-JIRKA-MASLÁK zvládli běh v historicky 2. nejrychlejším časem české historie 38,94 s a zajistili si postup do 8 členného finále se 6. nejrychlejším časem !!! Zdeněk Stromšík na prvním úseku běžel jak o život a zcela vymazal Švéda v dráze nad sebou a s Britem Ujahem vedl na 1. úseku rovnocený závod. 

Dramatická zápletka se odehrála již na přípravném stadionu, kdy odchod na stadion se o 20 minut opozdil.Na rozcvičovacím stadionu před finálem stále zůstávalo a na svůj běh se připravovalo 10 štafetových kvartetů, protest střídal protiprotest  a snad se zrodil zárodek dalších dějství. 

Krize a peripetie přišla po odchodu z call roomu v tribuně, kdy Honza Veleba ucítil v útrobách tribuny  nečekaně silné křeče v hamstringncích a český štafetový kvartet vyběhl na zaplněný a bouřící stadion s obavou, že nebude moci z důvodu handicapu Honzi Veleby běžet. My na tribuně jsme ale netušili vůbec nic. 

Poslední dějství katastrofa, kdy zdrcený  Honza z druhého úseku vysílá jasný signál, že běžet nemůže přišel záhy. Pohled jak Zdeněk STROMŠÍK na prvním úseku odevzdává rozhodčím štafetový kolík, jak čeští vojáci v pevnostech své zbraně po Mnichovské dohodě, byl pro mne osobně zdrcující. Již nikdy bych si nepřál něco podobného zažít. Čeští borci byli skvěle připraveni a jsem si 100 % jist, že by předvedli to nejlepší ze svého umu.  Zlý a nevyzpytetelný osud jim v tom však zabránil.

  Nebylo nám pro tenokrát přáno. A i když zklamání je obrovské, dobře víme, že tuhle partu to nesloží a neodejde od skvěle rozdělané práce. Už zítra se otřepeme a postavíme se znovu novým výzvám a snad i ti antičtí bohové, kteří se nám dnes z božského Olympu škodolibě posmívali, dostanou rozum a jednou ocení svojí přízní, naše nezlomné odhodlání.

Z Berlína J.V. 13.8.2018