NEJSTARŠÍ ČESKÝ REKORD V JOKOHAMĚ PADL !!!!

Češký štafetový kvartet svou misi se kterou do Japonska odjížděl bezezbytku splnil. Češti  novodobí samurajové Zdeněk STROMŠÍK - Jan VELEBA - Jan JIRKA a Dominik ZÁLESKÝ překonali nejstarší český atletický rekord o 5 setin sekundy !!! Ten původní měl hodnotu 38,82 s a zaběhli ho pánové Matoušek - Demeč - Kynos - Bohman již na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Tímto časem obsadily na olympiádě 4. místo, 3 setiny od bronzové medaile.....

Na jarní pobyt v Japonsku budeme vzpomínat s láskou. Nejdříve užasná týdenní a aklimatizační příprava v olympijském areálu v Kochi, perfektní ubytování s vyhlášnou japonskou kuchyní. Obsluhující personál který se předháněl kdo nám udělá větší radost a splni nám všechna přání, dříve než jsme je stačili vyslovit. Japonská ochota a zdvořilost je těžko popsatelná, pro někoho, kdo ji nikdy nezažil, určitě se k ní v některém příštím článku ještě vrátím.  Ochota Japonců má  taky ale  jednu  nevýhodu a sice že vám chtějí tolik vyhovět, že žádnou ze zcela protichůdných možností nezamítnou. Když nevědí, zastaví jiného Japonce, nebo zajdou do obchodu či na benzinku, kde je Japonců víc pohromadě, a nad problémem se zamyslí společně. Pak vyšlou někoho, kdo umí nejlíp anglicky (zpravidla několik slov z první lekce angličtiny) a ten vám všechno podrobně vysvětlí.Japonská ochota a zdvořilost je těžko popsatelná, pro někoho.

Do Kochi, které leží na nejmenším, ze 4 hlavních ostrovů - Šikoku, přiletěla česká výprava po úmorném a náročném letu z Prahy do Mnichova, odtud přímo do Tokia a poté vnitrostátní leteckou dopravou do místa našeho pobytu. Souučástí  ubytování byla i japonská lázeň, která je nedílnou součástí život každého Japonce. Jak taková lázeň vypadá ??

Lázeňský host se svlékne do naha a celému tělu dopřeje blahodárnou koupel.  Zásadně však do bazénu smíte vejít až po důkladném omytí celého těla, nedodržení tohoto pravidla je závažným společenským prohřeškem. K zajímavostem nesporně patří teplota vody, která je v lázních až 40 stupňů. Už první dotek s vodou v kamenném jezírku obklopeném krásnou přírodou Vám připraví nezapomenutelné zážitky a očistí Vaše tělo i ducha. Po počátečních rozpacích jsme si lázěn velmi oblíbili a obden jsme ji navštěvovali. 

Nezbytnou součástí setkávání s Japonci je výměna dárků - nejlépe produkty typické pro danou zemi, nikoli firemní propagační materiály - které se zásadně neotevírají, neboť japonský hostitel si nikdy není jist, zda se dárek bude líbit, a nechce vidět eventuální zklamání příjemce. Důvodem je obava Japonců ze "ztráty tváře. My byli téměř obden,  ať už od hotelového personálu, nebo na stadioně obdárováváni drobnými prezenty. Jednou za námi s delagací přišel dokonce i starosta města s bedýnkou úžasně chutných jahod. Samozřejmě jsme krabice hned rozbalili , abychom zjistili co je jejich obsahem. Jahody chutnaly báječně a nikdo z delegace tedy  tvář ztratit nemusel.Bylo evidentní, že jsme z dárků měli radost.

 Ostatně ke"ztrátě tváře" může dojít kdykoliv. Může ji pocítit člověk, který byl vystaven osobní urážce, v jehož přítomnosti bylo proneseno něco nevhodného ať formou poznámky, nebo komentáře, dále jestliže se nebere zřetel na jeho postavení, nebo je-li nucen vzdát se hodnot, k nimž má zvláštní vztah. Někdy stačí, pocítí-li neúspěch v rámci skupiny. 

V minulosti často docházelo po "ztrátě tváře" k rituálním sebevraždám (privilegovaným vrstvám bylo vyhrazeno harakiri, tj. rituální rozříznutí břicha), dnešní důsledky zůstávají v rovině psychické.....

Ale o Japonsku ,Japoncích jeho zvycích bych mohl psát ještě dlouhé hodiny. Zvláště etiketa má svá specifická pravidla, jen namátkou, například japonská tradice považuje stálý oční kontakt za známku agrese. Naopak vyhnout se přímému očnímu kontaktu je výrazem úcty. Nebo zvyk klanět se bývá používán prakticky pořád a to i i při telefonním hovoru. :D  Samostatnou kapitou je pak skutečnost, že Japonci se vždy v minulosti vyhýbali fyzickým kontaktům, tedy i podávání ruky či dokonce obejmutí a to  především z hygienických důvodů. V poslední době jsem četl, že Japonci dokonce ztratili už i zájem o sex. Údajně 47 % sezdaných manželů už doma žádný fyzický kontakt nevyhledává, ale to jsem zašel už opravdu daleko, takže zpátky ke včerejšímu závodu. :)

Český tým nastoupil ke včerejšímu závodu společně s celky Francie, Turecka, Holandska, Ukrajiny, Zimbabwe a Itálie a po téměř téměř bezchybném výkonu doběhl v novém českém rekordu 38,77 s na 5. pozici. Celkově obsadil velmi lichotivé 12. místo, když za sebou nechal polovinu startovního pole, včetně favorizovaných týmu Japonska, Německa, Polska , Číny nebo Austrálie. Od vysněné 10, která by garantovala přímý postup na MS v Dauhá dělia český tým pouhopuhá 1 desetina sekundy, na hvězdné finále bylo třeba běžet o 26 setin rychleji….

Běžet ale v 1. závodě na MS štafet český rekord a zaostat za týmy Kanady o 1 setinu, nebo hvězdných týml Jamajky či Američanů o 26 resp. 43 setin sekundy je jistě vynikají vizitkou české sprinterské reprezentace !!!!

J.V. Jokohama 12.5.2019

 

    

ATLETIKA S RADOSTÍ

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

: 22864580

Martin Michalský

Panenská 25
466 01 Jablonec nad nisou

Tel.: 608 143 341

Jaroslav Vlček

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: 775 160 364

Facebook Google+ Youtube
Copyright © Atletika s radostí
All Rights Reserved