Majuška ŠIMLOVIČOVÁ pověsila tretry na hřebík (klinec)......

Pandemie koronaviru má svou první oběť. Ne nelekejte se nikdo nezemřel... To jen jedna z nejvýraznějších tváří Vlčí smečky, slovenská akvizice Majuška ŠIMLOVIČOVÁ ukončila atletickou kariéru. Stalo se tak po vzájemné dohodě, kdy se Mária v posledních letech stále potýkala  s různými zdravotními problémy, které bránily v pokračování její velmi úspěšné mládežnické kariéry. Tři měsíce,  kdy Maruška nemohla ze Slovenska do České republiky a obavy o další vývoj, spojený se soukromými záležitostmi, pak logicky vedly k úvahám "Ako ďalej" ?? Po  osobní konzultaci naplněném vzájemným porozumněním, s ohledem na přetrvávající zdravotní omezení a nejistoty z mlhavé budoucnosti současného světa, jsme se domluvili na ukončení spolupráce. Ani pro jednu ze stran to nebylo  rozhodnutí lehké, protože Majka atletiku a troufám si říct i svou tréninkovou skupinu miluje a přes mnoho komplikací dokázala doslova jako bájný Fénix, po stále se opakující sériích se zranění,  vstávat z popela a znovu bojovat o pomyslné atletické vavříny.  Komplikované a opakující se únavové zlomeniny jí však v posledních 2 letech v její tréninkové činnosti výrazně limitovaly a byly také hlavní příčinou její výkonnostní stagnace, které nemohla zabránit ani nesmírná vůle, houževnatost, pracovitost a poctivost vyjímečné mladé dívky. 

Majku mně přivedl ze sousedního Slovenska, z Horky nad Vahom, její tatínek, doslova až pod nos. Talentovanou drobnou blondýnku jsem si od prvního okmžiku oblíbil a po velmi krátkém rozhodování jsem na spoluprácí kývl. Svého rozhodnutí jsem nikdy nelitoval a to i přes skutečnost, že si Majka hned od začátku přinesla bohužel i jeden danajský dar a sice onu už zmiňovanou komplikovanou únavovou zlomeninu zánartních kůstek, která se v pravidelných intervalech a jak už to bývá, v nejméně vhodných okamžicích stále znovu a znovu připomínala.... Přesto všechno jsme se mohli radovat z jejich nezpochybnitelných mládežnických úspěchů, i když jsem se někdy v tréninkovém procesu cítil více jako kouzelník David Coperfield, než jako trenér. Nebylo sezony, abychom nekličkovali mezi tréninkovými prostředky jako zající, kdy se neustále experimentovalo, co ještě můžeme a co už ne. Když nemůžete ani běhat ani skákat, tak vám moc velký výběr tréninkových prostředků nezbývá, pokud nechcete sprinterku předělat na kulturistku :)

Majka přišla do skupiny na podzim roku 2013 od trenérky Soni Vallášové jako velká naděje slovenské atletiky a myslím, že ještě dodnes vzpomíná s hrůzou na první společné podzimní kondiční soustředění ve Vysokých Tatrách. Myslím, že jen zdvořilostní stud jí zabránil, aby pod rouškou tmy a hluboké noci se po anglicku nevytratila  z penzionu, zubačkou nepřejela do Popradu a už se nikdy neukázala :D :D

To první soustředění dost protrpěla a určitě si v duchu nesčekrát říkala, "Bože moj, co jsem to provedla ?? " :D :D Majka měla ale nesmírně pevnou vůli,  vydržela, rychle se aklimatizovala a společně s Kačkou VÁVROVOU a Štěpánkou KOLÁŘOVOU vytvořily vynikající spinterskou trojici, která všechny 3 výrazně výkonnostně posouvala. Hned v halové sezóně 2014 vybojovala Majka žákovský titul na šedesátce a na stopadesátce byla slovenskou vícemistryní. Po vydařené hale se ale v jarní přípravě znovu objevily problémy spojené s únavovou zlomeninou a Majka se na start postavila poprvé až počátkem záři. Přesto stihla zvítězit v silné mezinárodní konkurenci běhu na 60 m na tradičním EKAGU v Brně, obhájit na slovenském žákovském šampionátu titul na šedesátce, úspěšně reprezentovat na žákovském mezistátku v Mariboru, jako hostující závodnice velkým bodovým ziskem pomoci hradištským dorostenkám k vynikajícímu 5. místu na MČR družstev !!! Majka pak společně s Kačkou  a Štěpánkou, (všechny studentky 1. ročníku staroměstské SOŠGM), byly nejvýraznějšími strůjkyněmi ohromného úspěchu ve finále středoškolského CORNY cupu, kde obsadily 2. místo což jim po odstoupení vítěze zajistilo start na MS středních škol v čínském Wuchanu o rok později...

Vstup do dorostenské kategorie v roce 2015 se Majce nesmírně vydařil. Na dorosteneckém Mistrovství Slovenské republiky vybojovala Mária v běhu na 60 m mistrovský titul  a protože na Slovesku se můžou dorostenci(ky) zúčastnit i přeboru juniorských, přidala druhé  zlato o 2 týdny později i v této kategorii. Při generálce na HME v Praze pak  O2 aréně vylepšila své osobní maximum na výborných 7,79 s . Spanilá jízda pak pokračovala i na jaro. Majka  splnila slovesné limity na dorostenscké MS v kolumbijské Cali, hned v úvodu sezony,  při Olympic Hopes v Bialsko Bialej dokázala v reprezentačním dresu poprvé v přímém souboji porazit svou tréninkovou parťačku Kačku Vávrovou v novém osobním rekordu 12,18 s a pak přišla doslova  medailová smršť na národních šampionátech. Na tom dorostenckém získala Majka zlaté double, když zvítězila v běhu na 100 i 200 m v Dubnici nad Váhom, přičemž dvoustovku vyhrála v protivětru -1,0m/s a v ostrých zatáčkách dubnického stadionu za 24,83 s. !! V té době měla formu běžet až o půl sekundy lépe..... Nikdy se tak už nestalo a Majce zůstal osobák z roku 2015 do dnešních dnů... 

Ověnčena mistrovským double, odletělo "zlaté dievča z Horky na Váhom" do čínského Wuhanu a na neoficiálním MS středních škol vybojovala zlato v běhu na 100 m (!!), druhé zlato přidala ve švédské štafetě 400-300-200-100 m, kde se skvělým způsobem zhostila svého 300 metrového úseku. Celkově pak děvčata ze Starého Města u Uherského Hradiště obsadily v silné mezinárodní konkurenci nádherné 6. místo !!

Na dorosteneckém MS v Cali vypadla v běhu na 100 m i 200 m již v rozběhu, kromě ohromných zkušeností si z jihoamerické země bohužel přivezla i zranění hamstringu, které ji postihlo v cílové rovince dvoustovky, kdy běžela na postupové pozici . S nesmírným sebezapřením doběhla Majka s bolestivou grimasou a slzami v očích do cíle v čase 25,47 s(!!) , přičemž k postupu do semifinále světové soutěže stačil čas 24,95 s, který byl v té době s přehledem v možnostech 16 leté slečny..

Po vydařeném soustředění v Jižni Africe se bohužel opět začínaly připomínat chronické a vleklé zdravotní potíže. Majka vybojovala na šedesátce na MSR bronz na juniorském šampionátu, na dorosteneckém vylepšila stříbrem, ale po prvním startu tetním startu jsme se rozhodli  sezonu ukončit a radikálně zasáhnout. Majčina noha šla na 6 týdnů do sádry a nezbytným průvodcem jí byly po dlouhý čas berle... Sezona byla odpískaná a na dráze se Majka objevila poprvé po dlouhých 10 měsících....

A byl to návrat jak se patří !! Na halovém MSR dospělých získala v běhu na 60 m svůj první cenný kov v hodnotě bronzu, když před sebe pustila jen slovenské reprezntantky Alex Bezekovou a Ivetu Putalovou,o den později přidala stejný kov i na dvoustovce !!! Na juniorském MSR přidala stříbro na šedesátce a na jaro pak společně se svou skupinou  opustila Slovácko a přesunula se s vcelou skupinou do nového angažmá ve Vítkovicích.

Na letním slovenském šampionátu v Banské Bystrici dospělých obhájila na stovce skvělý bronz, přidala druhé místo se sprinterskou štafetou v dresu nejsilnějšího slovenského klubu Dubnice nad Váhom, přidalala jako bonus 5. místo ze dvoustovky a úspěšný šampionát končila zlatem jako členka čtvrtkařské štafety !!!! O týden později Majka úspěšně reprezentovala v běhu na 100 , 200 m i čtvrtkařské štafetě slovenské juniorky na MU v Trnavě. Svým vystoupením jednoznačně přesvědčila mládežnického šéftrenéra a  byla nominiována jako členka čtvrtkařské štafety na juniorské ME v Grossetu !!!

Byla o správná volba poněvadž slovenský kvatet ce složení Zapletalová-Takacsová- Žilková- ŠIMLOVIČOVÁ vybojoval osmičlenné finále v novém národním juniorském rekordu, přičemž ve finále, kdy Žilkovou nahradila Gajanová, děvčata čas ještě o 3 desetiny vylepšila. Celkově pak obsadily Slovensky  výborné evropské 8. místo v novém národním rekordu 3:44,46 min !!!

V závěru sezony pak na juniorském MSR brala Majka bronz na 100 m v čase 12,09 s, bohužel radost z nového osobního maxima jí zkazil vítr,na dvoustovce brala rovněž bronz, v dresu Dubnice dofinišovala pro zlato se sprinterskou štafetou .

Zlatým hřebem úspěšné sezony, pak byla Majčina účast na Evropském poháru juniorských družstev v portugalské Leirii. Majka v běhu na 100 i 200 metrů, obsadila fantastické 2. místo, jako finišmanka štafety pak přinesla štafetový kolík na 3. pozici. S 15,5 bodovým ziskem tak byla nejúspěšnější členkou dubnického juniorského družstva, které nakonec skončilo těsně na hezkém 4. místě.

Po přesunu do Ostravy měla Majka více než vynikající podmínky k přípravě , bohužel se opět začaly ozývat zdravotní potíže, které nás znovu a znovu v přípravě limitovaly. Rok 2018, ale začal dobře. Majka se v hale rozloučila s juniorskou kategorií bronzem na šedesátce a hlavně prvním mistrovským titulem na čtyřstovce, další zlato přidala ve štafetě.

Na čtyřstovce se jí líbilo čím dál víc a poprvé byla na této distanci oblékla  reprezentační dres v individuální disciplíně při juniorském MU ve Vyškově a Majka se odvděčila výborným výsledkem. Své osobní maximum vylepšila o neskutečné 2 sekundy na velmi solidních 56,63 s a v tuto dobu měla  Maruška skvěla našlápnuto. Jen už jsme museli na tréninku znovu  hodně improvizovat a vážit každý  rizikový start, protože ve hře byla se štafetou nominace na juniorské MS ve finském Tampere, kam Majka nakonec skutečně odcestovala. Slovenky v ohromné konkurenci skončily ve vylepšeném národním rekordu 3:44,05 min na 16. místě a Majka na 1. úseku svůj nelehký úkol zvládla velmi dobře !! Po návratu ze svého již druhého mládežnického MS se pak již věnovala opět rekonvalescenci, tak aby na podzim jsem mohli bez limitů vstoupit so atletické sezony 2019..

Ten poslední rok 2019 už stál ale za prd  a to ze stále stejných důvodů a tím bylo zdraví. Vynechali jsme halu, v létě pak Majka absolovovala jen pár sporadických startů s nelichotivým výsledkem, stejně dopadla i letošní hala a pak přišel koronavirus, který Majku na 3 měsíce zavřel na Slovensku...... A dál už to znáte.

Hned jak mohla ze Sloveska vycestovat, přijela do Ostravy, sedli jsme si na dobrý oběd a začali se bavit o všem možném co se v poslední době událo. A pak se na chvilku jakoby čas zastaví, zdánlivě dojdou témata a ve vzduchu visí otázka "Ako dalej "?? Myslím že jsem to Marušce hodně v jejim nelehkém rozhodování ulehčil a skvělému děvčeti, které tak obohatilo můj trenérský život  a přinášelo mi na atletických oválech tolik radosti, doporučil přijmout nové životní výzvy. A Majuška se jich nebojí !! Na Slovensku studuje vysokou školu, udělala si masérský kurs, zajímá se o fyzioterpii a tak vlastně svět sportu vůbec neopuští. A samozřejě zůstává v našich srdcích a je to to pořád "naša", věčně usměvavá Majuška, která zůstává členem "rodiny" i když už s námi při trénincích nebude. Vždy budeme mít ale radost, když si udělá čas a přijede se za námi podívat  na moravský sever, jak válčíme. 

Díky Majko za těch 7 let úspěšné spolupráce a ať se Ti vše daří v Tvém profesním i osobním životě :)

J.V. 26.6.2020

    

ATLETIKA S RADOSTÍ

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

: 22864580

Martin Michalský

Panenská 25
466 01 Jablonec nad nisou

Tel.: 608 143 341

Jaroslav Vlček

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: 775 160 364

Facebook Google+ Youtube
Copyright © Atletika s radostí
All Rights Reserved