Na oslavy není čas....

Trenér má za sebou týden z říše snů, kdy se těšil z výsledků české a slovenské štafety v Tampere a z národního rekordu Zdeňka STROMŠÍKA v Táboře. Ale na oslavy není čas. Vrcholy sezony jsou teprve před námi....

Za sebou mám týden , který by jistě udělal radost každému atletickému trenérovi. Byl to týden hodně hektický, vždyť v úterý jsem odletěl na MS do finského Tampere, v pondělí v poledne přistál na pražské Ruzyni a tentýž den již jsem vedl v podvečer trénink v Uherském Hradišti. Po několikahodinovém pobytu doma a pozdravení se s manželkou se kterou jsem včera oslavil 33 (!!) let společného soužití, jsem nabral s Kačkou a Zdeňkem směr Tábor, kde Zdeněk zaběhl fantastický národní rekord. Před půlnoci už jsme byli zpátky na Moravě, kde na mě už ve čtvrtek čekali zbylí členové skupiny.

Na 1 člověka s vysokým stupněm hypertenze nic moc a moje lékařka, by ze mě velkou radost neměla, ale když ji miluješ (teda atletiku, ne lékařku) není co řešit :). Ten týden stál za to.....Pojďme si jej společně krátce zrekapitulovat.

O fenomenálním úspěchu české juniorské štafety jejíž přípravu jsem zastřešoval jsem toho napsal již hodně. Úspěch na který čekaly v České republice  celé sprinterské generace se dostavil u chlapců, který vytvořili skvělou partu, tak trochu připomínající onen pověstný tým Poldy Lázničky z Helsinek 1971 a Mnichova 1972. Vždyť v Tampere běžel stometrovou trať jen jeden člen štafety (Štěpán Hampl) a jeho pouť skončila v rozběhu. Součtem osobních rekordů a dosaženého času 39,75 s vám vyjde vynikající index techniky předávek 2,76 s a za to se opravdu kluci nemusí stydět, ale právem na něj můžou bát pyšní. Pro srovnání uvadím index všech finalistů z Tampere. 1. USA 38,88 (index 2,13)  2. Jamajka 38,96 (2,03)  3.Německo 39,22 (2,58) 4. Japonsko 39,23 (2,53) 5. ČESKÁ REPUBLIKA 39,75 (2,76) 6. Španělsko 39,86 (2,41) 7. Trinida a Tobago 39,87 (1,94)  - Itálie DNF...

Páté místo na světě a 2. z evropských štafet je prostě fantastický výsledek a s přihlédnutím ke skutečnosti, že příští rok do kategorie "22" přestupuje jen Štěpán Hampl a i mezi letošními náhradníky je řada vynikajících sprinterů ročníku 2000, je téměř jisté, že v roce 2019 v době konání juniorského ME bude z čeho vybírat a kluci by mohli na letošní fantastický výsledek navázat .

Méně okázalou ale velkou radost mi udělala i slovenská štafeta 4 x 400 m, jejíž členkou byla i slovenská "vlčice" Mária ŠIMLOVIČOVÁ, která v Tampere běžela perfektně svůj druhý úsek. Nakonec její úsilí a jejich kamrádek vedlo k novému národnímu rekordu, čímž překonaly loňský výkon z Grosseta, kde skončily na finálovém 8. místě. Na "krutěpřísném" světě to nestačilo na lepší než 16. místo, ale my se z něj radovali stejně jako vloni. Nakonec v evropském měřítku si Slovenky oproti loňskému roku ještě o 2 místa polepšily, když z evropských štafet skončily jako 6. nejlepší kvartet ze "starého kontinentu".

No a když už jsem si myslel, že tamperskou radost nemůže nic překonat, přišel TÁBOR !!! A také to, na co už od začátku sezony myslíme a čekáme a sice že  by Zdeněk mohl zaběhnout český rekord, věděli asi všichni co atletice jen trochu rozumějí a Zdeňka v posledních týdnech viděli, ale že to bude takový "kalup".... No tomu jsem věřil snad jenom já, věčný a nepravitelný optimista a i já to  vyslovoval jen šeptem. Nakonec Zdeněk využil rychlého táborského oválu a konečně příznivých povětrnostních podmínek a vylepšil český rekord Jana Veleby o neskutečných 7 setin sekundy na i v evropském měřítku respektuhodný čas 10,16 s !!!

Čas, který oprávněně vzbudil zájem české, nejen atletické veřejnosti a média, zejména ta bulvární se předhánějí v titulcích "Český Bolt" anebo "17 setin od nesmrtelnosti"... Je třeba vše brát s nadhledem a nezblánit se z toho, i když nebudu pokrytecky tvrdit, že nás zájem médií netěší. Jen už příliš nechceme jitřit staré rány o nekompetentním vyhazovu Zdeňka z pražského Olympu, když máme oprávněný pocit, že minimálně atleti a atletky s podobnou výkonností v pražských resortech smlouvy mají a nadřízení s nimi mají mnohem více trpělivosti. Nakonec nám ale i toto pomohlo k odchodu do ostravských Vítkovic, kde jsme našli ideální zázemí ke Zdeňkově rozmachu a halové výsledky i výsledky pod širým nebem ukazují, že to byl krok správným směrem. Takže už vůbec nikomu nic nevyčítáme, spíše naopak a velkoryse oba poděkujeme i za již pavučinami pomalu obrůsatající staré křivdy.

J.V. 20.7.2018

  

ATLETIKA S RADOSTÍ

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

: 22864580

Martin Michalský

Panenská 25
466 01 Jablonec nad nisou

Tel.: 608 143 341

Jaroslav Vlček

Mánesova 649
686 01 Uherské Hradiště

Tel.: 775 160 364

Facebook Google+ Youtube
Copyright © Atletika s radostí
All Rights Reserved